EU RADAR 4/2016

Pojišťovny mohou od 2. 4. 2016 investovat do evropských infrastrukturních projektů. Klíčová slova pro fajnšmekry: Solvency II, Unie kapitálových trhů, Investiční plán pro Evropu (Junckerův balík) a nařízení Komise č. 2015/35.

Víte, na čem vlastně - kromě transferu peněz - se EU dohodla s Tureckem? Řadě lidí to pořád není jasné, a tak Evropská komise 4. 4. 2016 a 20. 4. 2016 uveřejnila rozsáhlý materiál s (vlastními) otázkami a (očekávatelnými) odpověďmi. Jde o dokument, který rozhodně stojí za přečtení. Ignorovat by jej neměli především europoslanci, kteří deset dní poté, co spatřila světlo světa první verze uvedeného textu, přijali usnesení... jako z jiného světa.

Jaderná energie platí v Bruselu za sprosté slovo. O to překvapivější byla tiskovka Evropské komise z 4. 4. 2016 věnující se trendům v zabezpečení existujících elektráren. A nejen toho. Vše podstatné hledejte pod zkratkou PINC neboli Nuclear Illustrative Programme of the Commission.

Trh s drogami má na společnost závažný dopad. To je mi ale novina! Je ale pravda, že zpráva, kterou 5. 4. 2016 zveřejnilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Europol obsahuje kromě řady interaktivních map i konkrétní data. A ta skutečně moc povzbudivá nejsou.

Evropský zatykač ano, ale… Soudní dvůr EU 5. 4. 2016 rozhodl (ve věcech C-404/15 a C-659/15), že “musí být odložen, je-li dáno skutečné nebezpečí nelidského nebo ponižujícího zacházení vzhledem k podmínkám, za nichž má být dotyčná osoba omezena na své svobodě v členském státě, ve kterém byl zatýkací rozkaz vydán”. V daných případech šlo o Maďarsko a Rumunsko.

Modré kariéry, modré laboratoře a modrá technologie - tak se jmenují tři zbrusu nové výzvy zaměřené na námořníky a námořnice, kterým není lhostejný udržitelný růst (sic!) jejich sektoru. Více o balíku z 5. 4. 2016 čítajícím přes 7,5 mil. eur najdete (včetně všech podmínek) zde.

Afghánistán, Arménie, Gruzie, Burkina Faso, Kamerun, Čad, Niger, Nigérie, Středoafrická republika, Kolumbie, Demokratická republika Kongo, Džibutsko, Ekvádor, Egypt, Salvador, Etiopie, Guatemala, Honduras, Indie, Írán, Irák, Keňa, Libanon, Libye, Madagaskar, Mali, Mauritánie, Myanmar, Pákistán, okupované palestinské území, Filipíny, Somálsko, Jihosúdánská republika, Súdán, Syrská arabská republika, Tanzanie, Burundi, Rwanda, Uganda, Ukrajina a Jemen. To je kompletní výčet 42 zemí, do kterých by mělo letos sumárně přitéct 53 mil. eur na vzdělávací projekty pro více než 2 mil. dětí. Evropská komise v tiskové zprávě z 5. 4. 2016 tvrdí, že oproti loňsku jde čtyřnásobnou sumu. Může být. Teď už jen, aby peníze skutečně doputovaly tam, kam mají.

Spalovací motory určené pro nesilniční pojízdné stroje budou muset od roku 2018 méně čoudit. Dohodla se na tom 6. 4. 2016 předběžně Rada s Evropským parlamentem. Zda je schválené opatření revidující směrnici č. 97/68 dostatečně robustní, zjistíte snadno - podle toho, že se v médiích nedočtete o Kompresorgate ani o Jeřábgate.

Potvrzeno: Členským státům vyhovuje házet věci alibisticky na Brusel. Rada 6. 4. 2016 oznámila, že je připravena jednat o vytvoření evropské pohraniční stráže. Netvrdím, že vím, jak to celé nakonec dopadne, ale lakmusový papírek se už teď vybarvil docela jasně. Stejně jako řada jindy zapřísáhlých “suverenistů”.

EU vyhlašuje boj hybridním hrozbám, přečetl jsem si 6. 4. 2016 nadějně znějící titulek, abych po přečtení celé tiskové zprávy bohužel zjistil, že moje milovaná Unie k tomu hodlá použít zbraně zákeřné asi tak jako prak, se kterým jsem si hrál v dětství.

Tuňák obecný bude. Nizozemské předsednictví dosáhlo 6. 4. 2016 dohody s Evropským parlamentem na plánu obnovy jeho populace ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

Evropská komise 6. 4. 2015 přišla s další várkou iniciativ majících vylepšit skóre EU v boji s migrační krizí. A tak navrhla nahradit ruční razítkování cestovních dokladů občanů třetích zemí s krátkodobým pobytem v Schengenu, které je “zdlouhavé”, entry-exit systémem interoperabilních samoobslužných systémů a elektronických bran, který by měl evidovat jméno, druh cestovního dokladu, biometrické údaje (čtyři otisky prstů a fotografie) a datum a místo vstupu a výstupu. Komu by to jako mě bylo málo, ten nechť se podívá na sdělení o “silnějších a inteligentnějších” informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost nebo se začte do “variant, jak reformovat společný evropský azylový systém a vytvořit bezpečné a legální cesty do Evropy”. Jen pozor: kvóty straší i zde.

Kamiony by měly tvořit čety. Alespoň tak jako laik rozumím obtížně přeložitelnému pojmu “truck platooning”, jehož prezentaci 6. 4. 2016 uskutečnilo nizozemské předsednictví. Náklaďáky by měly jezdit v konvojích těsně za sebou, šetřit tak palivo a emitovat méně CO2, komunikovat prostřednictvím bezdrátových technologií a prakticky zamezovat nehodám. Až se tomu všemu nechce věřit. Znamená to, že EU se hodlá odklonit od léta hýčkaného konceptu “všechnu dopravu na železnici”?

Evropský účetní dvůr už léta aspiruje na titul “Sisyfos EU”. Jen považte titulky jeho tiskových zpráv z dubna 2016, kdy se v porovnání s jinými měsíci opravdu urodilo (pozor: převzaty bez jazykových úprav), a srovnejte je s možnostmi auditorů své závěry prosadit v praxi: Příjmy zemědělců: Komise nedisponuje „adekvátními údaji“, říkají auditoři EU (7. 4. 2016); OLAF Supervisory Committee needs independent secretariat, say EU auditors (13. 4. 2016); Evropský inovační a technologický institut je omezován „složitým rámcem a problémy s řízením“, říkají auditoři (14. 4. 2016); Cíle schodku: Komise „není dostatečně přísná,“ varují auditoři (19. 4. 2016); “Real action, not just words” needed from European Institute of Innovation and Technology, say EU auditors (20. 4. 2016); Granty agentur EU: dle auditorů „přetrvávají nedostatky“ (21. 4. 2016); Programy pro nákazy zvířat: obecně jsou řádné, ale jejich nákladová efektivnost není zřejmá, říkají auditoři EU (26. 4. 2016); Budovy delegací EU: „ne vždy se jedná o nejlepší hodnotu za peníze,“ říkají auditoři EU (28. 4. 2016). A nic na tom nezmění ani nová krev - pět nových auditorů (včetně Čecha Jana Gregora), kteří byli 21. 4. 2016 schváleni Radou (s mandátem od 7. 5. 2016 do 6. 5. 2022).

Podle generálního advokáta Melchiora Watheleta poskytnutí linku na web, který neoprávněně publikoval fotografie, nepředstavuje porušení autorského práva, protože motivace člověka, který odkaz poskytl, a skutečnost, že tato osoba o neoprávněném publikování věděla nebo měla vědět, nejsou relevantní. Jsem opravdu zvědav, jaká bouře na pirátském moři se zvedne, až tento názor (ze 7. 4. 2016) bude - jak říkala Máňa v legendárním českém filmu - “směroplatný”.

Vždycky když zaslechnu, že EU chce něco modernizovat, zpozorním. Proto když Evropská komise 7. 4. 2016 uveřejnila akční plán zaměřený na modernizaci DPH, by jsem jako na trní. Netvrdím, že nic z toho, co Komise navrhuje, nemá racio, dost mě ale děsí, že legendární směrnice č. 2006/112 by měla projít další, asi miliontou revizí. Už teď aby se v ní prase vyznalo.

Evropská komise 11. 4. 2016 uveřejnila tzv. srovnávací přehled EU o soudnictví 2016, kterému zainteresovaní neřeknou jinak než EU Justice Scoreboard 2016. Česko na tom kupodivu není tak zle, jak si nejspíš myslíte. Musíte ale vytknout před závorku výsledky Eurobarometrů, které zjišťovaly vnímání nezávislosti našich soudů.

Zajímá vás, které Íránce nechce EU minimálně do 13. 4. 2017 ani vidět? Podívejte se na rozhodnutí Rady z 11. 4. 2016.

Mléko, ovoce a zelenina do škol mají definitivně zelenou. Rada projekt s ročním rozpočtem 250 mil. eur schválila 11. 4. 2016. V inovovaném aranžmá (mléko dosud bylo řešeno samostatně) bude fungovat od srpna 2017. Proti bylo Maďarsko a Nizozemsko, Velká Británie se zdržela, z čehož vyplývá, že Česko nejspíš bylo pro.

Evropská komise 12. 4. 2016 navrhla, aby všechny nadnárodní společnosti působící v EU, jejichž celosvětové příjmy přesahují 750 mil. eur ročně, zveřejňovaly informace o tom, ve které zemi (lhostejno, zda v EU nebo mimo ni) vytvářejí zisky a platí daně. Technicky by mělo jít o revizi směrnice č. 2013/34. Pokud chcete vědět více, sledujte hashtagy #taxparency či #cbcr. Vězte ale, že Evropský parlament už je pro teď.

Evropský parlament podpořil bezpečnou olympiádu v Riu. 12. 4. 2016 schválil dohodu o strategické spolupráci mezi Brazílií a Europolem. A co bezpečnost v Evropě, ta by nebyla? (Jistě, Evropská komise 20. 4. 2015 v návaznosti na loňský Evropský program pro bezpečnost “položila základy” bezpečnostní unie, ale to mě, upřímně řečeno, moc neuspokojilo. Protože jsem si přečetl, co uveřejnila.)

Evropský parlament 12. 4. 2016 svým nelegislativním usnesením nepřekvapil. Odpovědí na uprchlickou krizi musí být “více Evropy” včetně centralizovaného azylového systému nahrazujícího stávající “Dublin”. Nevím proč, ale dosavadní angažmá EU, jejž Evropská komise tentýž den opatřila - kromě nemastné neslané zprávy o Řecku - také nepříliš lichotivými čísly o nefungování systému kvót, mi spíše říká, že tentokrát bychom měli dopřát sluchu těch 206 nešťastníků, kteří v Evropském parlamentu hlasovali proti.

USA, Kanada a Brunej jsou na černé listině, protože nenabízejí všem občanům EU (zejména Bulharům a Rumunům, ale i Chorvatům, Kypřanům či Polákům) stejně příznivé vízové podmínky jako její členské státy. Tak reportovala 12. 4. 2016 Evropská komise. Pokud se na tom do čtvrtroku nic nezmění, hodlá vypustit z klece papírového tygra - a ten všechny odpovědné Američany, Kanaďany a Brunejce sežere.

Europoslancům leží v žaludku kromě řady jiných věcí i herbicid glyfosát. A to tak, že se 13. 4. 2016 rozhodli omezit jeho používání. Respektive nezávazně navrhli, aby se tak stalo. Takže se vlastně nestalo vůbec nic.

Ne voda, ale papíry na europarlamentní mlýn. Konkrétně ty z Panamy. Takže si nejspíš dovedete představit, jak poslanci na štrasburském plénu 13. 4. 2016 plamenně hovořili nejen o vyhýbání se daňovým povinnostem a praní špinavých peněz, ale i obecněji o zločinu a jeho bratru trestu. Nepřekvapí tedy, že hned následující den se rozhodli ustavit speciální vyšetřovací výbor.

Vždycky mě překvapí, jaké debaty se každý rok vedou před schválením rozpočtu EU, aby ty, jimž se říká “opravné”, prošly skoro bez povšimnutí. Samozřejmě že z hlediska objemu jsou tyto rozpočty marginální, na druhou stranu jich ale nebývá málo a jejich součástí nezřídka jsou i kontroverzní položky. Tak třeba 13. 4. 2016 poslanci Evropského parlamentu schválili dodatečné 102 mil. eur na podporu uprchlíků a boj proti terorismu.

Evropská komise 13. 4. 2016 zveřejnila průběžnou zprávu o státní podpoře zaměřené na zajištění kapacitních mechanismů k výrobě elektřiny a potažmo spolehlivých dodávek proudu. Česka se sice explicitně netýká, přesto bychom měli vědět, s čím má Komise problém. Abychom v budoucnu nenarazili. Stakeholdeři se mohou k dokumentu vyjádřit do 6. 7. 2016 v rámci veřejné konzultace.

1 793 710 eur z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na rekvalifikaci 500 zaměstnanců Volva a jeho dodavatelů. Stop. Hlasování: 585 pro, 82 proti, 7 se zdrželo. Stop. Evropský parlament, 13. 4. 2016. Stop.

Polsko má dodržovat demokratické principy a vládu práva, sdělilo 13. 4. 2016 plénum Evropského parlamentu, dovolávající se tentokrát nikoliv Evropské komise, ale benátské komise Rady Evropy. Co na tom, že kdyby měl demokratickým testem projít Evropský parlament nebo EU jako celek, jak onehdy navrhoval Ralf Dahrendorf, měli by sami dost velký problém.

Ve světle Dieselgate je toto úsměvná zpráva: Evropská agentura pro životní prostředí 14. 4. 2016 reportovala, že nové automobily prodávané v EU jsou stále úspornější a průměrné emise CO2 na kilometr byly v roce 2015 o 8 % nižší než oficiální cíl.

Ministři dopravy členských států EU 14. 4. 2016 podepsali Amsterodamskou deklaraci o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného řízení a při té příležitosti se povozili v autech bez řidičů. Z videa vypadá, že si to užili.

Řadový komisař je míň než předseda Evropské komise. Soudní dvůr EU 14. 4. 2016 ve věci C-394/15 potvrdil “nepřípustnost žaloby podané bývalým komisařem Johnem Dallim ve vztahu k jeho rezignaci, kterou údajně požadoval bývalý předseda Komise Barroso”. Překvapuje vás to? Mě ne.

Inflace v EU = čistá nula. V březnu 2016 (podle dat Eurostatu z 14. 4. 2016) činila 0,0 %, což je oproti únoru 2016 nárůst o 0,1 procentního bodu.

V Česku bylo v roce 2015 5,2 % lidí, kteří nebyli s to splácet své závazky a/nebo čelit nečekaným výdajům a/nebo jet na týden na dovolenou a/nebo dovolit si každý druhý den jídlo zahrnující maso ryby nebo vegetariánský ekvivalent a/nebo zajistit si adekvátní vytápění bytu a/nebo si pořídit zboží dlouhodobé spotřeby, jako je pračka, televize, telefon či auto. Unijní průměr činil 8,2 %, ten visegrádský byl ještě horší. Tak pravil Eurostat 14. 4. 2016. A Evropský parlament hned zatepla přispěchal s hraběcí radou, jak vyřešit alespoň to vytápění.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin nevěří siřičitanům používaných při lahvování vína, byť k tomu nemá žádný konkrétní důvod. A tak 14. 4. 2016 oznámil, že by během pěti let měly vzniknout studie odhalující, jak že to s nimi vlastně je. Vinaři, třeste se!

Obchodní tajemství na rozdíl od toho bankovního EU chránit hodlá, jak 14. 4. 2016 potvrdil Evropský parlament. Ovšem ne natolik, aby to omezovalo práci novinářů a novodobých žalobníčků (kterým se říká whistlebloweři). Jsem fakt zvědav, jak to celé bude fungovat.

Eurodac 15. 4. 2016 informoval, že deset dní předtím upgradoval své úložiště a může nově obsáhnout 5,5 mil. záznamů o otiscích prstů (a brzy si chce sáhnout na 7 mil.). Důvodem je samozřejmě masivní migrační vlna, se kterou se EU potýká od loňského léta.

Katalog nárokových práv bude za dva roky rozšířen (mimo jiné) o právo být zapomenut, schválil 15. 4. 2016, týden po Radě, Evropský parlament. Zatím jen na internetu, což ale pro začátek určitě stačí, neboť je pořád - jak říkají Slováci - “otázne”, co všechno to způsobí. Evropská komise ale slaví. I proto, že tentýž den jí europoslanci podpořili v další z letitých bitev - o směrnici týkající se užívání údajů jmenné evidence cestujících (letadly, primárně z/do EU), která je známější pod zkratkou PNR. I zde se uplatní dvouletá implementační lhůta.

Evropská komise a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 15. 4. 2016 zahájila dvouletou celoevropskou kampaň nazvanou Zdravé pracoviště pro všechny věkové skupiny, která se zaměřuje na otázky udržitelné práce a zdraví a bezpečnosti na pracovišti a “je připomínkou toho, že problémům starších pracovníků se za nějaký čas nevyhnou ani dnešní mladí”. Pravda. Zda je k tomu ale třeba dělat speciální kampaň, zvláště co do obsahu tak měkkou, jako je tato, skutečně nevím.

Dohoda o otevření železničního trhu v EU je přes všechny své chyby a očekávatelné “záseky” při implementaci z kategorie těch, za které si bruselské instituce zasluhují pochvalu. Nizozemské předsednictví a Evropský parlament jí dosáhly 19. 4. 2016. Byl to vůbec dobrý den: Evropská komise zase předložila plány, jak napomoci digitalizaci evropského průmyslu, na kterých je nejlepší to, že namísto slova redistribuce v nich stejně často (nebo možná ještě častěji) najdete slovo standardizace.

Jestli si chcete zasadit údaje o deficitu státního rozpočtu a vládním dluhu, často prezentované ministrem financí Andrejem Babišem, do kontextu EU, podívejte se na statistiku Eurostatu uveřejněnou 20. 4. 2016. Najdete v ní data za roky 2012-2015. A vůbec nejsou nezajímavá.

Pro internet na internet, dalo bylo se lapidárně shrnout jedno z doporučení studie Výboru regionů prezentované 20. 4. 2016, aby se pro zavádění vysokorychlostního internetu na venkově využívalo crowdfundingu. Nejprve jsem chtěl být vtipný a napsat WTF, ale nakonec proč ne. I tohle může být cesta.

Evropská komise 20. 4. 2016 zveřejnila předběžné stanovisko, že Google zneužívá dominantního postavení systému Android, protože omezuje výrobce zařízení i operátory. Uvidíme, jak se bude případ 40099 vyvíjet (nejsou definovány žádné lhůty), ale tak trochu mi to připomíná někdejší tažení proti Microsoftu a jeho Windows, které skončilo pokutou v řádu stovek milionů eur.

Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh se 20. 4. 2016 zabýval návrhem zprávy k revizi směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Sama konzervativní zpravodajka Vicky Ford předložila 86 pozměňovacích návrhů. Snad při jejich schvalování, které se očekává v průběhu června, nedojde na střelbu.

Evropská komise 20. 4. 2016 navrhla zavedení bezvízového styku s Ukrajinou. Když jsem se podíval, jak přesně by to mělo vypadat, tak prohlašuji, že za mě ok. Pokud samozřejmě bude fungovat Schengen a bude i nadále Schengenem.

Kiribati, Sierra Leone a Trinidad a Tobago dostaly 21. 4. 2016 od Evropské komise “žlutou kartu” za to, že s EU nespolupracují, pokud jde o předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu. Pro někoho je to možná zajímavé, z pohledu Středoevropana jde ale jen o drobnou “pikošku”, která nevyžaduje dalšího komentáře.

Pokud vás zajímají důvody ne zrovna levné elektřiny v Česku, mrkněte na poslední statistiku Eurostatu z 22. 4. 2016 týkající se výběru envirodaní v EU. Právě u nás jich sosáme nejvíce z energií (92,6 %). Hůř (nebo líp, jak chcete) je na tom už jen Litva (93,8 %).

“Made in China” pořád nemá zvuk. Z dat uveřejněných 25. 4. 2016 vyplývá, že v roce 2015 z této země pocházelo 62 % oznámených nebezpečných výrobků; zpravidla šlo o hračky a oblečení. Třeba se to ale zásadně změní v červnu, kdy Čínu navštíví komisařka Věra Jourová a bude se svými protějšky o otázce bezpečnosti výrobků jednat.

Ve dnech 25.-29. 4. 2016 se uskutečnilo 13. kolo jednání o TTIP, tedy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Když se podíváte na stručnou tiskovou zprávu, máte chuť dát zapravdu odbojářům Greenpeace. Pak si ale uvědomíte, že když je něco nadmíru transparentní, tak to vede k tomu, že se nakonec nevyjedná nic, a tu myšlenku zaženete.

EU si kdysi vytyčila cíl 75% zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let, a to do roku 2020. Ze statistiky prezentované 26. 4. 2016 jasně vyplývá, že sny se s realitou zatím moc nepotkávají, ale třeba u nás jsme od cíle už jen 0,2 procentního bodu.

“My máme vliv na Arktidu a Arktida má vliv na nás.” Těmito slovy okomentoval 27. 4. 2016 Karmenu Vella, komisař EU pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybářství, novou integrovanou politiku EU pro Arktidu sestávající z 39 opatření, zameřených na 4 mil. lidí, kteří tam žijí, a obligátní skleníkové plyny.

Když sníte tři malá meruňková jádra nebo více než polovinu jednoho velkého, hrozí vám riziko otravy kyanidem, přečetl jsem si 27. 4. 2016 na webu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Nebýt mezitutilku “Apricot fruit is not affected”, zanevřel jsem na meruňky nadobro.

Soudní dvůr EU 28. 4. 2016 prohlásil (ve věcech C-191/14 a C-192/14) maximální roční počet bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů, který Evropská komise stanovila pro období 2013-2020, za neplatný a dal jí deset měsíců na to, aby stanovila nový počet s tím, že dříve přidělené povolenky nelze zpochybnit. A teď babo raď.

Akční Europol. Oxymorón? Podle poslanců Evropského parlamentu brzká budoucnost. Konkrétně od dubna 2017. Pokud tedy zprávu výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci z 28. 4. 2016 stvrdí i plénum.

Je to černé na bílém: plénum Evropského parlamentu 28. 4. 2016 přijalo rozsáhlé usnesení o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU a uznalo, že jimi vykonávaná práce je práce. A proto by měla být - v rámci boje proti práci načerno a sociálnímu vyloučení - legalizována. V Belgii a Francii prý vědí, jak na to.

Výbor stálých zástupců aka Coreper 28. 4. 2016 podpořil vznik programu na podporu strukturálních reforem zaměřeného na pomoc členským státům. Peníze by měly být k dispozici výhradně na požádání a už teď je jasné, že to žádná hitparáda nebude. V příslušné obálce by mělo v letech 2017-2020 být pouhých 142,8 mil. eur, a to pro celou EU (která by sama potřebovala strukturálně reformovat jak sůl).

Evropská komise a Evropský parlament utrácejí dobře, Rada už šestý rok po sobě nikoli (rozuměj: s chybami). Takový je výsledek europoslaneckého dýchánku, který se uskutečnil 28. 4. 2016 v Bruselu. Zelenou nedostaly ani technologické projekty ARTEMIS, ENIAC a ITER. Uvidíme, zda se jim to podaří v říjnu, kdy by se k nim měli europoslanci vrátit.

Do Afrického rohu přiteče 117 mil. eur. Cíl je jediný: pokusit se snížit počty uprchlíků mířících do Evropy. Může to ale fungovat, když 253 mil. eur z prosince 2015 se to zatím nepovedlo? Nemluvě o celkem 381 mil. eur odeslaných v lednu 2016 a 18. 4. 2016 do Sahelu nebo o 100 mil. eur z 5. 4. 2016 pro Súdán.

Nezaměstnanost v ČR (4,1 %) je nejnižší z celé EU. Podle dat Eurostatu z 29. 4. 2016 jsme v březnu konečně dohnali a o jednu desetinu procenta) předehnali dosud nedostižné Německo. Takoví Řekové (24,4 %), Španělé (20,4 %) nebo Chorvati (14,9 %) nám mohou jen závidět. A nejlepší na tom všem je, že relativně malé problémy máme i s nezaměstnaností mladých (9,8 %) nebo s nezaměstnaností v regionech (NUTS 2).

Pokud vás stejně jako mě léta pohoršovalo, že v námořním rybolovu dochází k nehodám a úrazům až patnáctkrát častěji než v jiných odvětvích, jak zdůraznila komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová, určitě oceníte, že Evropská komise 29. 4. 2016 přijala návrh směrnice, jejímž cílem je zlepšit rybářům pracovní podmínky. Nebo ne?

Ondřej Krutílek 

analytik legislativy EU

B&P Research (www.bpresearch.eu)

Centrum pro studium demokracie a kultury (www.cdk.cz)