EU RADAR 1/2016

Ovoce, zelenina a mléko do škol pod jednou střechou

Školní mléko, ovoce a zelenina budou pod jednou legislativní střechou. Deal s Radou 11. 1. 2016 podpořil výbor EP pro zemědělství a rozvoj venkova s odůvodněním, že konzumace mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny v EU setrvale klesá - a naopak roste počet dětí, které jsou obézní. Ročně má celá tahle legrace, umně tunelující roli instituce rodiny, vyjít na 250 mil. eur.

Polsko je po Maďarsku dalším členským státem, se kterým má EU problém. Napsáno o tom bylo během ledna dost, málokde ale najdete v kostce všechny argumenty odůvodňující pozici Evropské komise. Tady jsou. Uveřejněny byly 13. 1. 2016.

Výbor EP pro mezinárodní obchod (INTA) 18. 1. 2016 drtivou většinou schválil svou pozici k dosavadnímu průběhu jednání o dohodě Světové obchodní organizace týkající se obchodu se službami (TiSA). Vzhledem k tomu, že zpravodajkou byla Viviane Reding, někdejší “roamingová” komisařka, žádné překvapení se nekonalo: EU chce přístup na nové trhy (což je dobře), ale nedejbože aby jí někdo nabourával její sociální model (což je… však víte).

EU se rozloučila s lucemburským předsednictvím a přivítala Nizozemce. Lucemburský premiér Xavier Bettel 19. 1. 2016 v EP řekl, že EU je akceschopná (protože ve druhé polovině roku 2015 její instituce schválily 36 legislativních návrhů), uznal ale, že například v otázce migrace je Brusel navzdory řadě poměrně jasně formulovaných plánů (naposledy z 13. 1. 2016) zatím bezradný. Holanďané i následující předsednické země (Slovensko a Malta) budou mít co dělat. Předně ale budou muset své představy konkretizovat. (Zajímavost: Nizozemsko do následujícího půlroku v čelu Rady EU nalije 63 mil. eur., údajně skoro o polovinu méně než do předsednictví před 12 lety. Ušetří třeba na tom, že řada akcí se uskuteční v dočasném “supereko” Evropském domě v Amsterodamu, jehož vstup byl vytištěn na 3D tiskárně.)

EP 19. 1. 2016 přesvědčivou většinou přijal zprávu o hospodářské politice EU. Učinil tak z vlastní iniciativy, a proto si nebral servítky. Červená nit? Dohlížet a trestat. Členské státy, které lákají zahraniční investory, Google, banky a v neposlední řadě i odpovědné fyzické osoby.

Brusel má v hledáčku i body mass index našich dětí.

Evropská komise 19. 1. 2016 navrhla posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU. Jasné jak facka, stejně jako důvody, které bruselskou exekutivu k tomuto kroku vedly. Přesto/proto si dovolím dvě poznámky. Zaprvé, listopadové teroristické útoky v Paříži neprovedli jen cizí státní příslušníci (naopak byli v menšině). Zadruhé, dosavadní vyšetřování ukazuje, že informací mají ti, kteří je potřebují, relativně dost, ale nepracují s nimi. To pak může být ECRIS (Evropský informační systém rejstříků trestů) “vyladěný” jak chce a v ničem nám to - bohužel - nepomůže.

Podle Evropské agentury pro chemické látky ECHA se v EU používá na 120 tis. chemických látek. 20. 1. 2016 proto učinila malý krok pro lidstvo, ale velký pro evropského spotřebitele-šťourala a zveřejnila o všech látkách všechny údaje. Přijít na své by si měl laik, poučený laik i expert. Ponořit do databáze se můžete zde.

Nizozemský předseda vlády Mark Rutte vystoupil 20. 1. 2015 před europoslanci ve Štrasburku, aby jim prezentoval vizi svého předsednictví v Radě EU. Řekl přitom pozoruhodnou větu: “Dodržovat sliby a držet se úmluv by mělo v Evropě být novou běžností. (sic!) Dohoda je dohoda.” Otázkou je, na které sliby a úmluvy by se jeho slova měla vztahovat. Protože i když se nebudeme vracet do dávné historie, neobstojí v tak ostré světle ani řada zakládajících zemí. Včetně Nizozemska.

Evropská investiční banka připravila pro tradiční Světové ekonomické fórum v Davosu 20. 1. 2016 studii, v níž shrnuje, proč a jak by se měla Evropa stát znovu inovativní. Nejzajímavější je ale odhadovaná cena: Roční rozpočet EU by se musel zdvojnásobit. Nebo by se chybějící prostředky musely najít v jednotlivých členských státech. Takže asi tušíte, jak to dopadne.

Cukr je na tapetě. Obrazně řečeno, samozřejmě. Plénum Evropského parlamentu 20. 1. 2016 odmítlo nařízení Evropské komise povolující trojnásobné překročení doporučeného obsahu energie z cukru v potravinách pro malé děti, neboť se obává, že budou obézní. Pokud vás to překvapuje, tak opakuji ještě jednou: ano, Brusel má v hledáčku i body mass index našich dětí.

Běžný unijní ajťák

Před Vánoci taktak zřízený vyšetřovací výbor Evropského parlamentu pro měření emisí v automobilovém průmyslu už má kompetence i členy. Dvanáctiměsíční mise EMIS byla zahájena 21. 1. 2016 i se třemi zástupci za Česko.

Další krok ve vzájemné obraně - evropská obranná unie. Toť všeříkající titulek tiskovky Evropského parlamentu z 21. 1. 2016, kdy plénum projednávalo žádost Francie, aby se po listopadových teroristických útocích aktivovala doložka podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU. Plným 212 europoslancům slouží ke cti, že odmítli argument, že “uplatnění doložky o vzájemné pomoci je jedinečnou příležitostí k vybudování základů silné a udržitelné evropské obranné unie”. Není. Historie evropské integrace to ukazuje jasně.

Evropská komise 21. 1. 2016 zveřejnila pravidelný “přehled vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě” za rok 2015. Nic jej necharakterizuje lépe než lakonické hodnocení rostoucího počtu pružných pracovních úvazků: Flexibilita je důležitá, ale jistota má také svůj význam. A tak to máte ve zprávě s vlastním hashtagem #ESDE2015 (skoro) se vším.

Začátek roku a hned taková palba do vlastních řad: Tři čtvrtiny neproduktivních investic do zemědělství jsou podle auditorů EU “příliš nákladné”. To, co si řada lidí myslí, Účetní dvůr EU řekl 21. 1. 2016 natvrdo. Je pravda, že zkoumal jen platby na zlepšování životního prostředí a v Dánsku, Itálii, Portugalsku a Velké Británii zkontroloval všeho všudy pouhých 28 projektů. Problém však podle auditorů nebyl v projektech samých, ale v systému. Jinak řečeno, do luftu nevyletěly řádově tisíce, ale přinejmenším miliony eur.

Eurostat 21. 1. 2016 zveřejnil definici “běžného unijního ajťáka”, tedy specialisty na informační technologie: vysokoškolsky vzdělaný muž mladší 35 let. Nejnedostatkovější jsou takoví v Česku.

“Všechny eurobankovky lze zkontrolovat hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním.” Takhle neprůstřelně radí hlídat pravost společné měny Evropská centrální banka, která 22. 1. 2016 zveřejnila zprávu o padělání eurobankovek ve druhé polovině roku 2015. Zaznamenala na 445 tis. případů, o 9 tis. méně než polovině první. Nejčastěji se padělaly - logicky - dvaceti- a padesátieurovky.

Buzzword: oběhové hospodářství

Eurostat 22. 1. 2016 vydal statistiku prokazující, že vládní dluh v eurozóně ve třetím kvartále loňského roku poklesl na 91,6 %, což je méně jak v porovnání s druhým kvartálem 2015 (92,3 %), tak s třetím kvartálem 2014 (rovněž 92,3 %). Ve světle maastrichtských kritérií jsou to děsivá čísla. Proto se spolu s legendárním Ivanem Horníkem ptám: Je dobrá zpráva, je to špatná zpráva nebo jaká je to vlastně zpráva?

Víte jaké je buzzword dnešní EU? Circular economy neboli oběhové hospodářství. Nemělo by jít o nic jiného, než že budeme maximálně využívat to, co máme, a/nebo přestaneme plýtvat. Konkrétní kroky, “stříknuté” bruselskou logikou ve dnech 25.-26. 1. 2016 na konferenci v Rotterdamu, jsou proto nasnadě: udržitelné veřejné zakázky, finanční pobídky, recyklace a sdílení dobré praxe. Se skepsí sobě vlastní očekávám hlavně miliontou novelu zákona o veřejných zakázkách a zákona o odpadech, s nimiž bude náš život zase o trochu komplikovanější než dosud.

Řešení finanční krize ze strany Evropské komise bylo „celkově nedostatečné“, tvrdí ve zprávě z 26. 1. 2016 nejeurorealističtější ze všech euroinstitucí. Účetní dvůr je toho názoru, že “dopady krize jsou stále citelné a související úvěrové programy již dosáhly hodnoty stovek miliard eur”. A v čem přesně unijní auditoři vidí problém? V používání odlišných přístupů k jednotlivým zemím, omezeném řízení kvality, nedostatečném monitorování a ve vedení dokumentace. Zpráva má podle mě jen jediný nedostatek: vůbec se nevěnuje Řecku.

Evropský institut pro rovnost pohlaví 26. 1. 2016 oznámil, že do poloviny roku bude mít k dispozici zprávu, v níž se pokusí zrýmovat gender s dopravní infrastrukturou. Výsledkem by měla být konkrétní doporučení. Například aby autobusové zastávky byly blíže školám a obchodům.

Hotelnictví v Česku podle zprávy Eurostatu z 26. 1. 2016 roste - v roce 2015 strávili v hotelích rezidenti i nerezidenti více než 47 mil. nocí, což je o 10 procent více než v roce předchozím. A co je nejlepší, o většinu nárůstu se zasadili Češi sami.

Evropská komise 27. 1. 2016 reportovala, že “projednává návrh zprávy schengenského hodnocení týkající se Řecka”. Asi půjde o dost třaskavý dokument, protože veřejně by neměla být k dispozici ani jeho finální verze.

Legislativní řešení Dieselgate

Stalo se, co se stát muselo: reakce EU na Dieselgate nabyla 27. 1. 2016 konkrétních legislativních obrysů. Pod hlavičkou návrhu nařízení “o schvalování motorových vozidel a dozoru nad trhem s nimi” by mělo dojít - jak jinak - k celkovému zpřísnění pravidel, oslabení členských států ve prospěch EU a rozšíření možnosti ex post kontrol (tedy u vozidel již uvedených na trh). Citelně to zasáhne nejen automobilky, ale i spotřebitele. Ne že ne.

Rada se ve dnech 27.-28. 1. 2016 neformálně sešla v Amsterodamu, aby prodiskutovala možnosti dalšího vývoje jednotného trhu EU. Vše, na co upozornilo propagační video, tedy služby, geoblocking a sdílená ekonomika, si zasluhuje pozornost, neboť prst na tepu doby v těchto oblastech skutečně drží někdo jiný, ne úředníci v Bruselu. Navrhovanými “strategiemi strategií” se však EU z místa jen tak nepohne.

Výbor EP pro rozpočtovou kontrolu (CONT) vydal 28. 1. 2016 nejnovější soubor svých hraběcích rad, tentokrát pod názvem “Make best use of every euro and combat fraud”. Adresáti: členské státy a Evropská komise. Plénum bude o tradiční zprávě hlasovat v březnu 2015. A už teď si dovoluji tvrdit, že europoslanci se znovu budou tvářit tak, jako by na normotvorbu EU, jejíž aplikaci kritizují, neměli žádný vliv.

Evropská komise miluje OECD. Právě ta údajně spustila hon na ty, kteří se podílejí na “erozi základu daně a přesouvání zisku” (čemuž se mezi kluky, co spolu mluví, říká “BEPS”). A právě proto 28. 1. 2016 uveřejnilabalík proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Základní idea je v zásadě správná: právnické osoby by měly platit daně tam, kde generují své zisky. Otázkou je, zda je zvolený (de facto výhradně restriktivní) přístup ten jediný správný. Nehledě na to, že legislativní proces se může snadno zvrtnout a výsledkem nebude nic jiného než nedobrá bruselská bramboračka.

Lighten the Road

138 mil. eur za startérový a alternátorový kartel. Evropská komise vyměřila pokutu japonským společnostem Hitachi a Melco (Mitsubishi Electric). Pikantní je, že spolupráce se účastnila i společnost Denso, ta to ale na zmíněné firmy práskla, a tak jí byla pokuta odpuštěna. 28. 1. 2016 byl uzavřen již dvacátý případ od června 2008, kdy EU začala kartely pokutovat.

Tak toto je typická Evropská komise: Dá své tiskovce (z 29. 1. 2016) titulek “European Commission Takes Action to Open Up International Procurement Markets”, abyste se po přečtení pár řádků dozvěděli, že se svými původními požadavky na otevření trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích (zejména v Číně) vlastně neuspěla, a tak musela sklapnout podpatky.

Pokud podle vás EU jen prudí a zahlcuje nás legislativou, zkuste ji kontaktovat prostřednictvím formuláře s příznačným názvem Lighten the Load. Evropská komise tak chce sbírat podněty od občanů a stakeholderů, aby zjistila, které evropské normy ani nepomáhají, ani nechrání. Jsem fakt zvědav, co se u ní sejde. Od května 2015 už údajně obdržela na 250 vyjádření, veřejně ale bohužel k dispozici nejsou.

Ondřej Krutílek

analytik legislativy EU